Jihoafrická republika – země fotbalu

Kapské Město v únoru, pět hodin ráno. Rozlámaní a unavení vystupujeme z letadla. My, to znamená Claudia Steiner a Benedict Steilmann, vzdělávací tým salesiánské organizace JUGEND DRITTE WELT. Připravujeme se na školní kampaň o Jihoafrické republice a mistrovství světa ve fotbale.

 

Mistrovství světa ve fotbale už proběhlo hodně, např. v Brazílii nebo USA. Legendární se stalo mistrovství z roku 1954 ve Švýcarsku a v živé paměti máme ještě mistrovství světa z roku 2006 v Německu. Každé mistrovství je jedinečné, ale upřímně: Koho zajímá, kde se bude hrát? Hlavně, když nakonec vyhrajeme!

 

Přesto bude mistrovství v roce 2010 něčím výjimečné. Vůbec poprvé se bude mistrovství světa ve fotbale konat v Africe. Co to znamená pro černý kontinent, o kterém slyšíme jen zprávy o občanských válkách, přírodních katastrofách a hladomorech? Když jedeme z letiště na místo našeho ubytování za Stolovou horou, vidíme to hned: Dálnice se od naší poslední návštěvy rozšířily. A Greenpoint stadion je téměř hotový.

 

Ten samý scénář jako při každém mistrovství světa. Ale co znamená tato významná událost pro lidi v provizorně sbitých chatrčích podél dálnic k letišti? Obrovská šance ukázat světu, že na to Afričani mají, píše se v novinách. Thabo Mbeki, bývalý prezident Jihoafrické republiky, mluvil při prezentaci loga MS v Berlíně o tom, že by mistrovství světa mohlo Africe vrátit sebevědomí.

 

V Khayelitshe se setkáváme s Taski Sitholeem, trenérem fotbalového klubu Masakhane United. Masakhane znamená „vzájemně si pomáhat“, motto klubu, který podporuje řada katolických organizací v Kapském Městě, mezi nimi také Salesiáni Dona Boska. A Khayelitsha je jedním z největších slumů v Jihoafrické republice. Slumy jsou pozůstatky z doby apartheidu, kdy černošské obyvatelstvo a míšenci, Indové a Číňani nesměli bydlet, kde chtěli, a žili v přísné „rasové segregaci“.

 

Taski trénuje své hráče na volné ploše uprostřed domů v Khayelitshe. Není to fotbalové hřiště, plocha připomíná spíše písčité pole. Přesto běhá asi 30 mladých žáků po hřišti a poslouchá Taskiho pokyny s železnou disciplínou. Jsou mezi nimi nejenom kluci, ale i holky. „Samostatný dívčí tým je můj další projekt“, prozrazuje trenér. To je novinka v širokém okolí.

 

Na fotbalovém hřišti oslovujeme Andrého. Ptáme se, jestli se těší na MS? „Ano“, odpovídá se zářícíma očima. „Nejlepší hráči světa přijedou do Kapského Města, to bude úžasné.“ Jeho tvář prozrazuje, jak je pyšný na svou zemi, která bude toto mistrovství světa ve fotbale pořádat.

 

Taski založil klub Masakhane United v roce 2003, protože je sám zapáleným fanouškem fotbalu a protože je přesvědčen, že pomocí fotbalu může děti a mládež držet mimo nebezpečí ulice, rozvíjet v nich ambice něčeho dosáhnout a dát jim identitu. Ptáme se ho, co znamená MS pro jeho zemi?

 

Jeho oči září. „Fotbalové mistrovství světa bylo vždy něco, co se konalo někde jinde. Nebylo součástí našeho světa. Teď ukážeme světu, že i my jsme součástí fotbalu. Najednou je to všechno tady a my jsme součástí světa.“

 





Seite weiterempfehlen